Pokud jste si někdy dělali psychologický test, určitě jste museli narazit i na osobnostní test, který vás přiřadil do určité typologie osobnosti. Můžete mít jeden z následujících temperamentů: cholerik či sangvinik (jako extrovertní typy) a melancholik a flegmatik (jako introvertní typy).
Každý z těchto temperamentů má svoje pozitivní i negativní vlastnosti, z nichž asi nejhorší vlastnost má cholerik – je nejtěžší s ním vyjít. Jak tedy žít v partnerství s cholerikem?
Povahu cholerika můžeme chápat jako oheň, hoří neustále, ale malým plamenem. Jakmile však do ohně trochu foukneme, rozhoří se tak, že od něj může chytnout celý dům. Cholerický člověk je velmi nestabilní, může snadno vzplát v každé chvíli. Má ale silnou vůli a vášeň, extrémní ambice ve své profesi a horlivý intelekt, nikdy se nespokojí s málem – buď všechno, nebo nic. Ale co dělat s jejich extrémní impulzívností, tvrdohlavostí, despotismem, když jejich hněv náhle vzplane?
V tomto okamžiku byste na ně měli mluvit klidně, racionálně, vytvářet krátkodobé a dlouhodobé plány k řešení problému. Tento koloběh probíhá každý den, cyklicky se opakuje a je jen na druhé osobě, která žije s cholerikem, aby se s tím vypořádala. Choleričtí lidé totiž milují výhru a musí vyhrát vždycky. Musí mít také vedoucí pozici a mají rádi poslední slovo. Při ostřejší hádce je proto lepší nechat je vychladnout a nadhodit diskutované téma v příhodnějším okamžiku.
Cholerik není trpělivý, jeho partner by ale měl být. Jsou lidé, například flegmatici, kteří nad rozohněním partnera-cholerika prostě pokrčí rameny, řeknou si, že teď nemá cenu s nimi cokoli probírat a přesunou řešení problému na později. Melancholici jsou více uzavření, pravděpodobně s cholerikem nevstoupí do otevřené hádky, ale stáhnou se do sebe. Sangvinik je naopak otevřený, šíří kolem sebe dobrou náladu, ale soužití s cholerikem může být problém – také sangvinik rád vyhrává.
