Tříselnou kýlu si můžeme představit jako takový vak, který je tvořen pobřišnicí a může mít různé rozměry od velikosti třešně až po rozsáhlé kýly velké jako fotbalový míč. Kýla se postupně zvětšuje a dochází k rozšiřování „díry“ v pobřišnici. V podkoží jsou snadno hmatatelné a viditelné, proto se vyšetřují právě pohmatem, nejdříve vestoje a pak i vleže. Pokud lékař nemá další pochybnosti o klinickém nálezu, žádná další vyšetření pro diagnózu tříselné kýly se neprovádí. Kromě toho, že si pacient může kýlu sám nahmatat jako měkkou bulku v oblasti třísla, dalším typickým příznakem kýly je její bolestivost. Bolest není pořád stejně silná ani stálá, objevuje se hlavně při zvětšeném tlaku na břicho např. pokud trpíte zácpou, a proto i vhodná volba stravy může obtíže spojené s kýlou zmírnit. Může být pociťována jen jako nepříjemné napětí v místě, kde se kýla vyklenula. Může vystřelovat jako ostrá bolest, např. při zvednutí něčeho těžkého. Pokud je obsahem kýly střevní klička, vyskytuje se i časté nadýmání.
Jak vzniká tříselná kýla
Tříselná kýla vzniká v okamžiku, kdy se pobřišnice vyklene přes místo, kde je stěna břišní přirozeně oslabena v místě tříselného kanálu. Spolu s pobřišnicí se vychlípí i část některého vnitřního orgánu, zpravidla střeva, která pak vyplňuje kýlní vak. Ke vzniku kýly přispívá vysoká fyzická zátěž, chronický kašel a zácpa, při kterých je místo kýly nadměrně zatěžováno a tím se zvyšuje i tlak v břiše. Dále se může objevit věkem, při onemocnění prostaty, ale může být i dědičná, pak se jedná o tzv. vrozenou kýlu.
Tříselné kýly dělíme podle místa, kudy procházejí, na šikmé a přímé. Šikmé tříselné kýly pronikají skrz zachovaný kanál, kudy u mužů ještě před narozením sestupuje varle. Šikmé kýly ale mohou vznikat i u žen, u nichž prostupují skrz břišní stěnu spolu s jedním z děložních vazů, který stěnu zužuje. Zatímco šikmé tříselné kýly mohou být vrozené, přímé kýly vznikají vždy až v průběhu života. Přímá tříselná kýla vzniká prostupem skrz šikmé břišní svaly, které před sebou tlačí, až vyústí opět u tříselného kanálu.
Komplikace tříselné kýly
Může dojít ke skřípnutí tzv. uskřinutí kýly např. při náhlém snížení břišního tlaku, kdy se zúží branka, kterou kýlní obsah, typicky střevní kličky, prochází. Jiným důvodem je zaškrcení střeva v návaznosti na jeho naplnění, kdy se střevo roztáhne tak moc, že už se jeho obsah nemůže dostat přes nedostatečně velkou kýlní branku zpět. Důsledkem utlačování střeva v kýlní brance vzniká tzv. strangulační ileus, kdy se obsah střeva nemůže posouvat dál a dochází k jeho hromadění.Při ileu se střevo roztahuje, a proto se musí provést okamžitý chirurgický zákrok, neboť hrozí prasknutí střeva a to by pro pacienta mohlo mít fatální následky. Neléčení těchto příznaků může tedy skončit i smrtí. Uskřinutí kýlního obsahu se projevuje prudkou bolestí kýly, ale dostavit se může i zvracení či teploty, proto není těžké tento životu nebezpečný stav rozpoznat. Další nebezpečnou komplikací tříselné kýly je uzávěr přívodných cév, které vedou ke střevu v kýlním vaku. Jejich uskřinutím se rozvíjí akutní nedokrevnost dané části střeva, která může končit až jeho nekrózou. Nekrotická tkáň střeva je výbornou živnou půdou pro růst toxických bakterií, které se tu pomnoží a může dojít k rozšíření infekce dále do těla.
Léčba tříselné kýly
Vždy je nutné zhodnotit, jak velké obtíže tříselná kýla jeho „nositeli“ způsobuje, a jakou má velikost. Operačních postupů pro odstranění tříselné kýly je několik, ale dnes se preferuje tzv. laparoskopická operace. Při zákroku provede chirurg v oblasti břicha jen několik malých vpichů, kudy zavede do dutiny břišní kameru a operační nástroje a následně vrátí obsah kýly na své místo a poškozenou břišní stěnu „zacelí“ speciální síťkou, takže tudy už žádná kýla nemůže proniknout. Výhodou tohoto zákroku oproti klasické operaci jsou o poznání menší pooperační bolesti, kratší doba zotavování a téměř žádné jizvy. Navíc po laparoskopii je menší riziko, že se tříselná kýla znovu objeví.
