Jak samotný název prozrazuje, jedná se o látku, která se nachází zejména v listové zelenině, jako je kupříkladu špenát, chřest, růžičková kapusta či brokolice. K dalším neméně významným zdrojům patří sušené datle, fíky, luštěniny, ovesné vločky, celozrnné pečivo, ledvinky, játra, kvasnice.
U zeleniny je potřeba brát v potaz, že se vařením drtivá většina kyseliny listové zničí. Chceme-li doplnit kyselinu listovou, je vhodné pít čerstvé zeleninové šťávy a konzumovat saláty ze syrové listové zeleniny.
Kyselina listová a těhotenství
Největší význam má podávání kyseliny listové před a v době těhotenství. Důležitou roli sehrává při krvetvorbě a jako součást vzniku nukleových kyselin. Rovněž se podílí na vzniku celé řady aminokyselin. Klíčové je její podávání v době gravidity proto, že u plodu napomáhá dělení buněk, podporuje jeho růst, chrání tkáně i nervovou soustavu. Právě její podávání v tomto období snižuje výrazně riziko vrozených vývojových vad plodu. Odborníci se shodují, že při jejím nedostatku hrozí zvlášť v těhotenství mimo těžkých vývojových vad dítěte i větší riziko potratu, odtržení placenty a jiné vážné potíže. Snížený příjem kyseliny listové se může podílet také na vzniku neplodnosti.
Kdo tvoří nejvíce ohroženou skupinu?
Dle výzkumů bývají nedostatkem kyseliny listové ohroženy nejvíce převážně mladé ženy a ženy kuřačky. Je doporučeno zvýšit její příjem na 400 mikrogramů denně, již 3 měsíce před plánovaným otěhotněním. Během prvního trimestru lze navýšit dávku na 800 mikrogramů za den. Vyšší dávky už by měl doporučit a schválit gynekolog. Je to právě ošetřující lékař, který může tuto dávku navýšit, obzvlášť pokud se u ženy už v předchozím těhotenství objevily vrozené vývojové vady u plodu. Užívání kyseliny listové je doporučováno i v době kojení, zvlášť v případě předčasně narozených dětí či dětí s velmi nízkou porodní váhou.