Ovulace a výpočet plodných dnů nejsou neznámými pojmy plánovaného rodičovství. Zdravý ženský organismus prochází v době plodnosti pravidelně se opakujícími cykly, jejichž hraniční meze tvoří menstruace. Po dobu jednoho cyklu jsou dny, při nichž je malá pravděpodobnost k otěhotnění, a naopak dny, kdy je otěhotnění po dokonaném pohlavní styku reálně možné. Výpočtem plodných dní se neodstraní fyziologické nebo dokonce patologické příčiny neplodnosti, ale žena znalostí „chodu“ svého organismu zjistí, ve kterých dnech je její tělo nejlépe připraveno k početí.
Jak si zjistit plodné dny
Žena nejsnadněji otěhotní při tzv. ovulaci. To je doba, kdy dojde k uvolnění vajíčka z vaječníku. Trvá obvykle asi pět dní. Doba ovulace je nejčastěji uprostřed menstruačního cyklu. Nejplodnější dny nastávají asi dva až čtyři dny před ovulací, při ní a další den dva po ovulaci.
Ovulační test
Nejspolehlivější metodou je použití ovulačního testu. Lze ho koupit ve větších lékárnách nebo ve speciálce se zdravotnickými potřebami. Žena si provede analýzu hladiny hormonů v ranní moči v pohodlí domova. Reagenční proužek vyznačí zvýšenou hladinu lutropinu, který pomáhá vytvářet estrogeny a progesteronu v ženských vaječnících. Zvýšená hladina lutropinu na který ovulační tester reaguje, značí nejplodnější období v měsíční periodě ženy. U testů je vždy návod, jak ho provést a jak vyhodnotit.
Bazální teplota
Své plodné dny může žena zjistit pravidelným měřením tělesné teploty. V tomto případě se obvykle používá termínu bazální teplota tzn. základní. Nejpřesnější údaj získáte pokud ji budete měřit
– ve stejnou dobu (nejlépe po probuzení)
– ve stejném prostředístejném prostředí (na lůžku, v koupelně)
– na stejném místě (ústa, konečník, pochva).
Při ovulaci dochází k mírnému zvýšení bazální teploty o přibližně půl až jeden a půl stupně Celsia. Vyšší bazální teplota ovšem nebývá jen přesně v době ovulace, ale přetrvává často den dva. Když žena chce otěhotnět a výpočet ovulace je pro ni důležitý, po zjištění, že má vyšší bazální teplotu, už může být na početí dítěte pozdě. Proto je doporučováno měřit bazální teplotu alespoň čtyři měsíce (někteří odborníci uvádějí i půl roku) a hodnoty zapisovat do grafu. Potom již lze plodné dny předpokládat analogicky.
Hlenová metoda
Vychází z charakteru poševního hlenu v různých obdobích ženského cyklu. Po zasunutí čistého prstu do pochvy bezprostředně po menstruaci žádný hlen nezjistíme. Jde o období takzvaných „suchých dnů“. Jak se přibližuje ovulace, přibývá hlenu. Ten je mezi prsty tažný až do vzdálenosti několika centimetrů. Uvedené změny jsou nejvýraznější tři dny před a dva dny po ovulaci. Toto období je podle gynekologů nejplodnějším obdobím v měsíčním cyklu. Poslední den výskytu řídkého a tažného hlenu je označován jako „hlenový vrchol“. Bezpečné jsou suché dny bezprostředně po menstruaci. Jakmile se objeví známky hlenu, nastávají plodné dny. Po dni hlenového vrcholu trvají ještě asi tři čtyři dny. Zjišťování kvality hlenu v pochvě je zapotřebí provádět hned ráno po probuzení. (Odborníci upozorňují, že hlenová metoda selhává u zánětů pochvy a fyziologicky, je-li žena sexuálně vzrušena a kdy dochází ke zvlhčení poševního ústí. Důležitý je rovněž dobrý stav děložní sliznice. Kontrola kvality poševního hlenu by měla navazovat na měření bazální teploty.
Vzorek slin
Plodné dny je možno zjistit i ze skladby slin. Tuto metodu ovšem mohou pravidelně využívat jen ty ženy, které mají blízko k biologii. A nebo mají zálibu v mikroskopování. V průběhu plodných dnů získává vzorek slin zvláštní strukturu připomínající stavbou listy kapradí, zatímco po všechny ostatní dny najdeme ve slinách pouze beztvaré tečkované struktury.
Kalendářní výpočet plodných dní
Starším způsobem zjištění plodných dní je matematický výpočet. Podmínkou ovšem je, že si žena pravidelně vede menstruační kalendář. Vypíše si délku svých menstruačních cyklů (v číslech značících počet dní mezi začátky menstruace). Od nejkratšího menstruačního cyklu odečte číslo 19, čímž získá první plodný den. Od nejdelšího menstruačního cyklu odečte číslo 11 a tím zjistí ve skutečnosti možný poslední plodný den. Příklad: nejkratší menstruační cyklus trval 26 dní, po odečtení čísla 19 dostane číslo 7. Nejdelší menstruační cyklus trval 33 dny, od tohoto odečteme číslo 11, takže výsledné číslo je 22, což znamená, že během menstruačního cyklu podle této metody může žena nejpravděpodobněji otěhotnět mezi sedmým a dvacátým druhým dnem. Někdy se doporučuje dosazovat koeficienty 20 a 10 nebo i 18 a 11. Jako antikoncepce je tato metoda vysoce nespolehlivá, v případě žádoucího početí však může být podpůrně nápomocna.