Notový zápis určuje jak výšky jednotlivých tónů, tak i rytmus. Zájemce o hraní na klávesové nástroje se musí naučit poměrně hodně not najednou (typický keyboard má rozsah 5 oktáv, klavír pak o trochu větší než 7 oktáv, což je 88 kláves a každá z nich má několik jmen). Proto je při učení se notám, myslím, náročnější identifikovat, který tón daná nota určuje a kde ten tón najdu na klaviatuře. Zájemci o klavír to mají ještě komplikovanější, neboť se tam běžně používají dva klíče- houslový a basový (u keyboardu lze dost dlouho vystačit jen s houslovým klíčem).
Jak začít
Každopádně je potřeba si někde najít úplné základy – jak se noty (a jednotlivé tóny) jmenují, kde který leží na klaviatuře, co jsou to posuvky (křížek, béčko, odrážka), předznamenání apod. Podle mého názoru je na to nejlepší knížka „ABC hudební nauky“ od Luďka Zenkla; případně lze něco najít na Internetu. (např. zde, zde nebo tady). Pozor na hudební nauku v angličtině – naše nota H se u nich jmenuje B, naše B je u nich pro změnu Bb (a notu H vůbec nemají). V zásadě je ale jejich systém logičtější – vyjdeme-li od komorního „A“, bílé klávesy na klavíru jdou podle abecedy: A, B, C, D, E, F, G (u nás: A, H, C, D, E, F, G).
Když si přečtete nějaké ty základy, je potřeba čtení not zažít a pořádně procvičit. Ideálním cvičným materiálem jsou Chorály od Johanna Sebastiana Bacha. Můžete si je (zdarma a legálně) stáhnout ve formátu PDF např. ze serveru imslp.org. Chorály jsou normálně psány ve čtyřech notových osnovách: pro soprán, alt, tenor a bas (SATB), vy si však vyberte klavírní výtah – je to tam označeno jako „2-staves edition, without lyrics“. Vůbec nevadí, že jsou to naskenované noty z konce osmnáctého století.
Co s tím dál?
Vytiskněte si např. stránku 11 z první části, kde je chorál č. 23. Začátek vypadá nějak takto: Když se podíváte na noty, uvidíte velmi často čtyři noty nad sebou – dvě v horní notové osnově v houslovém klíči, dvě v dolní osnově v basovém klíči. Sedněte si ke klavíru nebo keyboardu a soustřeďte se na první čtveřici. Nejprve nahlas (opravdu nahlas, je to důležité) vyslovte postupně jména not v pořadí odspodu nahoru (pro první čtveřici na obrázku tedy vyslovíte á, cé, é, á). Pak tu čtveřici zahrajte na klavír nebo keyboard (bez těch šedých kláves): Opravdu ty tóny příslušné těm notám zahrajte, je to důležité. Pak pokračujte další čtveřicí a další a další…, celkem tak asi deset minut, čtvrt hodiny. Ne víc. Dělejte to ale každý den (opravdu každý, je to důležité), minimálně po dobu jednoho měsíce.
Pár závěrečných poznámek. Noty, které netvoří čtveřici můžete třeba přeskakovat (nebo nemusíte). Zpočátku si vybírejte chorály, které nemají žádné předznamenání (křížky, béčka na začátku osnovy) – např. č. 10, 11, 12, 13, 15 atd. Pak (třeba za týden) se teprve pusťte do těch, co mají jeden křížek nebo jedno béčko, pak dva křížky nebo dvě béčka, tři, čtyři… Podle mých zkušeností se na předznamenání často zapomíná, pokud dotyčný nemá se čtením not dost zkušeností. Doporučuji tedy vzít si zvýrazňovač, vyhledat si např. všechny „posunuté“ noty (tj. noty, které se budou hrát na černých klávesách) a nějak je označit tím zvýrazňovačem. Alespoň zpočátku, než si na předznamenání zvyknete.
Na závěr nezbývá než držet palce a popřát hodně štěstí. Že bych se ty noty taky konečně už pořádně naučil?