Říkalo se mu také zrnakoč nebo karbunkul, jeho jméno je odvozené z latinského výrazu pro zrnko, a známe ho z archeologických nálezů místních i evropských. Řeč je o českém granátu, šperkovém kameni historicky spjatém s naším územím a považovaným za jeden ze symbolů českých zemí. Odborně se jmenuje pyrop a patří do široké skupiny drahých kamenů zvaných granáty, které se v různých barvách těží po celém světě.
České granáty lákaly svým temně červeným odstínem už Kelty v mladší době železné. Obchod s nimi se rozvinul během stěhování národů, což dokládají hrobové výbavy velmožů v mnohých částech Evropy. Mezi nimi můžeme jmenovat poklad franského krále Childericha (5. století), ve kterém se kromě mincí a šperků nacházely přezky, spony a kování zdobené přihrádkovým smaltem, almandiny a českými granáty.
Význam tohoto drahého kamene postupně rostl, z doby vrcholného středověku jsou k dispozici i písemné prameny dokládající jeho využívání, konkrétních příkladů je však pomálu. Několik středověkých šperků a liturgických předmětů osazených českými granáty má ve sbírkách například Národní muzeum.
Důležitost a hospodářský význam drahokamu si uvědomovala Marie Terezie, která jako první panovnice vydala ochranné předpisy omezující podnikání s českými granáty, konkrétně zakázala vývoz těchto surových drahých kamenů ze země. Vznikly tak těžařské a zpracovatelské monopoly zejména na Litoměřicku a v Podkrkonoší, rozšířilo se také broušení granátů podomácku.
Z tohoto období až po první půlku 19. století moc předmětů ve starožitnictvích nepotkáme, spíš se za nimi musíme vypravit do muzejních expozic. Například nejznámější šperk s českými granáty, souprava Ulriky baronky von Levetzow, je k vidění v Oblastním muzeu a galerii v Mostě.
Historizujícími kousky z druhé půlky 19. století a pozdějšími secesními granátovými šperky, v této době nejčastěji zasazovanými do takzvaného tombaku, se pyšní každý větší antik, stále oblíbené jsou také dlouhé granátové šňůry. Ty byly stejně jako drobné brožky a medailonky mnohem častěji lidovým a měšťanským šperkem, ženy z vyšší společnosti vlastnily například i honosné koliéry nebo tiáry. Stále však platí, že šperky s českým granátem byly spojované spíše se středními vrstvami obyvatelstva než s vysokou šlechtou.
Dnes se český granát nejčastěji kombinuje se stříbrem, stále se však vyváží do celého světa a je oblíbeným suvenýrem nejen zahraničních turistů. Předměty a šperky s ním jsou využívané i jako oficiální dary při příjezdu významných osob do České republiky nebo oficiálních státních návštěvách v zahraničí.
Ozdobte se zrnakočem i vy a staňte se tak svědky české šperkařské tradice sahající mnoho staletí zpátky.
