Když kvetou magnolie – začíná skutečně jaro. Jsou velmi oblíbeným stromem okrasných zahrad a parků. Pěstování magnolie se k nám rozšířilo z jižní a jihovýchodní Asie a také Ameriky. Tam roste v současné době ve volné přírodě až několik desítek druhů této nádherně kvetoucí dřeviny. Pro tyto krásky je typická i dlouhověkost.
Nejběžněji pěstovaným druhem je v našich končinách šácholan Soulangeův zvaný také magnolie Soulangeova. Jedná se o zahradního křížence šácholanu obnaženého a šácholanu liliokvětého, jež byl vyšlechtěn v roce 1820 ve Francii. Oblíbený je především pro své krásné a časné květenství. O magnoliích se někdy traduje, že jsou jedovaté, ale není to pravda. Někteří odborníci však hovoří o možné alergické reakci na její pyl.
Pěstování magnolie
Tato něžná a okouzlující rostinka miluje slunná místa – případně polostín. Ovšem měly by být chráněny před větrem. Pro úspěšný růst a bohaté květenství potřebují dobře propustnou a živnou půdu s přísadou rašeliny, kompostu a pravidelnou zálivkou. Pokud se pro její pěstování rozhodnete, je lepší koupit již vrostlou rostlinku. Pěstování je pak mnohem snadnější, než jí zasadit a pěstovat ze semen.
Přinesete-li si magnolii domů ze zahradnictví je vhodnou dobou pro její sázení předjaří. Je to doba, než jí začnou rašit pupeny. Vysazujte jí vždy pouze s kvalitním kořenovým balem – mladý stromeček chraňte před okusem. Magnolie mají mělké kořeny, dejte si proto pozor na jejich poškození. Co magnolie opravdu nemá ráda, jsou jílovité, těžké a zamokřené půdy.
Magnolie a zima
V našich zeměpisných šířkách snáší výše zmiňovaná magnolie Soulangeova zimy poměrně dobře. Je mrazuvzdorná, ovšem pokud se nejedná o extrémní podmínky v horských a podhorských oblastech, kde se jí pravděpodobně příliš dařit nebude.
